Zůstaň se mnou- závěr
To snad ne!Nemůžu tomu uvěřit..Našli pro Tanyu vhodného dárce!Je veliká šance,že to přežije.Nedokážu ani popsat,jak jsem šťastná.Můžu jen děkovat,že někde na světě je člověk,díky kterému Tanya bude naživu.
Dnes jde Tanya na operaci.Když to dobře dopadne a kostní dřeň se chytne,bude to za námi.Jsem šťastná,ale i nervozní.,,Ahoj,tak dneska..“řekla jsem když jsem vešla do jejího pokoje.,,Ano,musím říct,že se víc těším,než bojím.Těším a doufám,že to vyjde.A já tu zůstanu s Tebou“řekla a usmívala se.Po dlouhé době vypadala opravdu naprosto bezstarostně a usměvavě.Jak mě to hřálo,když jsem ji tak viděla.Připravila jsem ji a dovezla k operačnímu sálu.,,Už se těším,až spolu půjdeme na ten cvičák“ řekla jsem a dala jí pusu na čelo.Tany a se nervozně usmála.,,Já taky“ řekla a potom mi ji odvezli na sál…
Hodina,dvě..Byla jsem jako na trní.Stačila jsem vypít dvě kávy a přitom jsem neustále přecházela po chodbě.Nedokázala jsem jen tak sedět.Potom se otevřely dveře operačního sálu.Vyšel doktor a spokojeně se usmíval.,,Všechno proběhlo bez komplikací“ řekl a objal mě.Potom sestřička vyvezla postel s Tanyou.Převzala jsem postel a na pokoj si ji odvezla sama.Dovezla jsem ji na její pokoj a seděla vedle ní,dokud se nevzbudila.,,Jak je ti?“ zeptala jsem se nedočkavě,sotva Tanya stačila otevřít oči.,,Krásně“ řekla a i když jsem věděla,že to řekla s trochou nadsázky,bylo mi také krásně.Jak čas letěl,Tanya se uzdravovala.Tělo přijmulo kostní dřeň.Nevěřila jsem náhlé proměně.Vlasy jí začaly pomalounku dorůstat,ale co bylo hlavní,byla to zase ona.Krásná,optimistická dívka,kterou jsem tolik milovala.Moje modroočko.Děkovala jsem Bohu,že mi ji nevzal…A děkovala jsem člověku,který Tanye zachránil život.Dárcovi,který nejenom zachránil Tanyin život,ale zachránil i život můj..Protože bez ní,bych nebyla nic..
Dnes je náš den D. Dnes máme s Tanyou svatbu.I když,jak nad tím tak přemýšlím..Náš den D byl den,kdy Tanya definitivně zvítězila nad nemocí.Jinak bych tu teď nestála.Nestála bych tu šťastná,že se mi splnil můj sen.Že si beru dívku svého života.Holly tu vedle nás stojí a nadšeně vrtí ocáskem.Vypadáme jako krásná rodina.Ke štěstí nám už chybí jen málo…Mimonko,které už s Tanyou plánujeme co nejdříve,po naší svatbě….
Když jsem tuto povídku psala,neměla jsem v úmyslu nic víc,než jen třeba někoho potěšit.Potom mě napadlo,spojit to zároveň s něčím užitečným.Protože i vy se můžete stát osobou,která změní život druhým.I vy se můžete stát dárcem.I vy můžete pomoci ke šťastnému konci….
