doufání
11. 3. 2012
Ráno probouzím se...a jsem jak měsíc bez nebe...tak moc těžké je probouzet se bez tebe....ráno otevřít oči a políbit tě...za to že jsi..za to že můžu říct Miluji tě....Tvůj dotek..tvůj úsměv...ve chvilce zažene mi všechen hněv..snad proto že ty jsi moje štěstí...který jen tak neopouští...slunce co tak krásně hřeje..a já jsem ta co si jen tvou přítomnost a tebe přeje...to vše je moje láska..to vše je život můj...bud má a po boku mi stůj...chtěla bych říct ..že jsi má..jenže láska bolí a je i zlá..jít spát s myšlenkou...že naději mám malinkou...v tvém životě být..jen tebe v srdci mít....o tom všem každý den se mi zdá...že jednou tě obejmu a ty budeš má...
